Zpět
|Daňové judikatury

NSS k možnosti prominutí úroku z prodlení

Nejvyšší správní soud rozhodoval v tomto sporu o tom, zda je možné vyhovět žádosti, která se týká prominutí úroku z prodlení. Daňovému subjektu vznikly úroky z prodlení, když došlo k nesprávnému uplatnění režimu DPH. Ovšem v tomto případě subjekt sám ze své iniciativy podnikl kroky k odstranění vad a doplacení dlužné daně. Správce daně ovšem i přes to klasifikoval jednání tohoto daňového subjektu jako jednání v rozporu s daňovými předpisy a žádosti o prominutí úroků z prodlení nevyhověl. Nejvyšší správní soud se postavil na stranu daňového subjektu, když jeho jednání označil za poctivé a čestné, což zdůraznil. Dále nejvyšší správní soud konstatoval, že jednat s daňovým subjektem, který sám podnikne kroky k napravení své chyby, stejným způsobem jako s těmi, kdo maří činnost státní správy a nespolupracují, není na místě. Prominutí úroků z prodlení má být dle nejvyššího správního soudu nástrojem právě pro případy, kdy daňový subjekt jedná svědomitě a rozhodl ve smyslu zrušení rozhodnutí správce daně.