Zpět
|Aktuality

Jaké nástroje při kontrolní činnosti využívá finanční úřad?

V jednom z našich minulých článků jsme vás informovali o oblastech, na které se finanční úřad při kontrolách zaměřuje nejvíce (odkaz na článek KONTROLNÍ ČINNOST FINANČNÍHO ÚŘADU). Cílem tohoto příspěvku je představit vám dva hlavní nástroje, které finanční úřad při provádění své kontrolní činnosti používá. Těmito nástroji jsou:

  1. Postup k odstranění pochybností; a
  2. Daňová kontrola

1. Postup k odstranění pochybností 

Postup k odstranění pochybností by měl být časově i administrativně méně náročnější než daňová kontrola. Správce daně by ho měl využívat v případech, kdy má konkrétní pochybnosti o údajích uvedených v daňových přiznáních, hlášeních nebo vyúčtování a domnívá se, že k vyřešení jeho pochybností postačí daňovému subjektu doložit určité (omezené) důkazní prostředky.

Vedení postupu k odstranění pochybností by mělo být administrativně pro obě strany jednoduché. Celý proces začíná vydáním výzvy ze strany správce daně. Ve výzvě by měl správce daně srozumitelně a jasně vyjádřit svoje konkrétní pochybnosti. Daňovému subjektu by tak nemělo činit problém se k zaslané výzvě vyjádřit, tj. doplnit chybějící údaje nebo prokázat to, co ve svém přiznání tvrdil, důkazními prostředky.

Daňový řád v úpravě tohoto postupu pamatuje i na to, že i když jsou daňové subjekty povinny se správcem daně spolupracovat, potřebují se přednostně věnovat svému podnikání. Proto je zákonem stanoveno, že lhůta pro odstranění pochybností nesmí být stanovena na dobu kratší, než je 15 dnů.

Postup k odstranění pochybností je ukončen ve chvíli, kdy daňový subjekt odstraní pochybnosti správce daně. Pokud k jejich odstranění nedojde, sdělí správce daně daňovému subjektu jeho výsledek. Daňový subjekt je pak oprávněn do 15 dnů ode dne, kdy byl s tímto negativním výsledkem seznámen, podat návrh na pokračování v dokazování spolu s návrhem na provedení důkazních prostředků.

Pokud správce daně shledá, že existují důvody pro pokračování v dokazování, měl by v tomto rozsahu zahájit daňovou kontrolu.

2. Daňová kontrola 

Daňová kontrola je nástrojem komplexnější revize plnění daňových povinností daňových subjektů. Až do konce roku 2020 platí, že je zahájena protokolem, ve kterém je stanoven předmět a rozsah daňové kontroly. U zahájení je nutná přítomnost daňového subjektu, popřípadě jeho zplnomocněného zástupce. Od počátku roku 2021 však bude k zahájení daňové kontroly postačovat pouze doručení oznámení (přítomnost daňového subjektu tak nebude nutná, což zahájení tohoto procesu zjednodušuje).

V rámci daňové kontroly má daňový subjekt právo:

  • být přítomen jednání se svými zaměstnanci, případně dalšími osobami, které svědčí o skutečnostech rozhodných pro stanovení daně;
  • předkládat důkazní prostředky (např. listiny), nebo navrhovat jejich provedení (např. provedení výslechu svědka); a
  • vyvracen pochybnosti správce daně.

Kromě svých práv má však daňový subjekt také značný rozsah povinností, mezi které patří například povinnost poskytnout nezbytné důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení, umožnit správci daně jednání s kterýmkoliv z jeho zaměstnanců, nebo poskytnout nezbytné informace o uložení účetních záznamů a jiných informací.

Po prověření plnění daňových povinností daňového subjektu sepíše správce daně tzv. výsledek kontrolního zjištění, jehož součásti je i hodnocení důkazních prostředků. Tento dokument považujeme v procesu kontroly za jeden z nejdůležitějších, neboť by měl obsahovat jak všechny skutečnosti zjištěné při provádění kontroly, tak již zmíněné hodnocení důkazních prostředků. Z provedeného hodnocení by měl daňový subjekt poznat, jaké konkrétní důkazní prostředky měl správce daně k dispozici a jeho myšlenkový proces při jejich hodnocení vedoucí k závěrům. Konečně tento dokument obsahuje i informaci o tom, jestli dojde (na základě vyhodnocení důkazních prostředků) ke změně daňové povinnosti nebo ne.

Správce daně by měl následně dát daňovému subjektu dostatečný prostor k vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění, tj. stanovit mu přiměřenou lhůtu. Od roku 2021 však platí, že pokud je výsledek kontrolního zjištění daňovému subjektu sdělován při ústním jednání se správcem daně, může daňový subjekt prohlásit, že lhůtu nepožaduje. Současně od roku 2021 správce daně výsledek kontrolního zjištění k vyjádření se daňovému subjektu předložit nemusí, pokud na základě daňové kontroly nedojde ke změně daňové povinnosti.

K ukončení daňové kontroly dojde do konce roku 2020 momentem podpisu zprávy o daňové kontrole, a to jak daňovým subjektem, tak správcem daně (fyzická přítomnost daňového subjektu je tedy nutná). Rok 2021 ale přináší v tomto procesu zjednodušení. Kontrola bude nově ukončena pouhým doručením oznámení, ke kterému je obligatorně přiložena zpráva o daňové kontrole. Ve zprávě by měl správce daně shrnout celý její průběh včetně případných připomínek daňového subjektu i toho, jak se s nimi vypořádal.

Za určitých podmínek je možné daňovou kontrolu také opakovat. Možnost jejího opakování je však zákonem velice limitována.

Pokud vám finanční úřad již daň na základě kontroly doměřil, případně cítíte, že se k takové události blíží, sledujte náš blog (odkaz na blog ekp). V následujících týdnech vás provedeme v některém z našich dalších příspěvků procesem odvolání, který je jedinou možnou obrannou proti dodatečnému platebnímu výměru.